Vyzkoušel jsem vaření se šafránem

Šafránové rizoto jako první recept

Jako první recept se šafránem jsem se rozhodl pro šafránové rizoto. A to hned z několika důvodů. Tento recept se řadí k těm jednodušším pokrmům a na první pohled na něm není co zkazit. Rozbalil jsem si tedy krabičku se šafránem a s očekáváním přičichl.

NIC. Nejdražší koření světa a nemá žádnou výraznou vůni. Naopak je téměř bez vůně. Pokračoval jsem ale ve vaření a doufal, že šafrán pozvedne alespoň chuť. Když jsem orestovanou rýži zalil vývarem, přidal jsem 6 nitek šafránu na 2 porce a čekal, co se bude dít.

Nádherná barva a také vůně

K mému překvapení se z kastrolu začala linout dosud neznámá vůně. Aroma mi přišlo trochu nahořklé a zároveň medově sladké. Takže šafrán pro rozvinutí vůně potřebuje tepelnou úpravu. Čím déle se rizoto vařilo, tím intenzivnější vůně byla.

Nitky šafránu do pokrmu pouštěly nejen chuť, ale také mnoho barvy. Svou výrazně červenou barvu předával šafrán i rýži a rizoto mělo nádhernou barvu. Hned, když byla rýže uvařená, jsem ochutnal. Šafrán dodal pokrmu pro mě dosud neznámou mírně štiplavou chuť, ve které se mísila jemná hořkost a sladkost.

Se šafránem od té doby vařím pravidelně a stále přicházím na nová tajemství jeho chuti. Velmi snadno to s ním přeženete a pokrm může dostat až nepříjemnou hořkou chuť. Na 1 porci jídla tedy používejte maximálně 4 nitky šafránu. Pokud budete chtít pokrmu dodat od šafránu chuť i barvu, přidejte jej na začátku vaření. Pokud nebudete chtít pokrmu dodat barvu, ale jen chuť, přidávejte až těsně před dovařením.